Sedmý den

Nevím, kdy jsme se včera vrátili, ale probouzím se až v poledne, jako ostatní. Musím si přece užít novou pohodlnou postel v novém bytě. Šli jsme všichni do mého kampusu (jsou tu čtyři) vyřídit si nějaké dokumenty. Když nám za vrátnicí někdo řekl, že máme jít rovně asi kilometr, tak jsem si řekl, že to asi není malý kampus. Minuli jsme tři hřiště na basketbal, běžecký ovál a olympijský plavecký bazén. Basti je velký climber, tak jsem mu řekl, že znám základy lezení od Marti, tak prý budeme chodit lézt. Už se stačil kontaktovat s místní lezeckou komunitou. Pjoter dělá muay-thai, tak jsem mu řekl, že jsem byl také thaiboxer, tak budeme chodit. Yasin hraje rugby, ale do toho už nejdu :) V Erasmus kanceláři nám řekli, že dokumenty pro získání resident permit dostaneme až asi za týden (edit: ne resident ale residence permit). Je to potvrzení, že jsme v Turecku na dlouho. Jeho název mi připomíná čtvrtý Resident Evil, který teď běží v kinech a ještě jsem ho neviděl - s Millou Jovovich v hlavní roli. Toto potvrzení potřebujeme ke zřízení ADSL internetu do bytu, takže se budu muset do té doby připojovat v nějakých kavárnách nebo ve škole. Z kampusu jsme šli nakoupit nějaké nové věci do bytu - sprchu, záchodové sedátko, rychlovarnou konvici, povlečení. Ještě potřebuji stůl pro laptop do pokoje, jinak tu všechno je. Vyvěšuji v obýváku velkou vlajku České republiky. Jsem jediný, kdo tu má vlajku. Zítra pořádáme další flat party, ale pro mnohem víc lidí, tak se těším.